Jak už bylo řečeno, sbírají se šalvějové listy (Folium Salviae) a natě (Herba Salviae) a to v květnu a v červnu, ale je možné je sbírat téměř po celé léto. Listy se sbírají za suchého počasí těsně před květem, což bývá někdy před 12. hodinou. (Musí být sucho, protože vlhké listy hnědnou a ztrácejí pak své účinky.) Měli bychom je sušit co nejrychleji, v co nejtenčích vrstvách a pokud možno ve stínu nebo alespoň v dobře větraných místnostech. Pokud budeme sušit šalvěj lékařskou uměle, rozhodně by teplota neměla přesahovat 35°C. Listy ale můžeme získat i tak, že sebereme celou nať – sušená nať by měla být zelenavá nebo až stříbrošedá -, dáme ji usušit a potom z ní listy jednoduše sdrhneme. (Sbíráním celých vršků výhonů podpoříme košatění a bohatost rostliny, což nám, jakožto pěstitelům šalvěje a vůbec zahrádkářům, jen vyhovuje.) Listy ale můžeme sbírat po celý rok; na jaře má šalvěj trochu slabší, ale příjemnou chuť. Celá usušená rostlina má tak silnou kořenitou vůni, stejně jako chuť – ta je velmi hořká, kořenitá a svíravá. Po odkvetení šalvěje bývá chuť výraznější, taninová.

Šalvěj ale můžeme čerstvou i zmrazit, stejně jako jiné bylinky, používané např. jako koření do jídla. Nejlépe nám to půjde s klasickou formou na led, do které vložíme nakrájené nebo nasekané lístky šalvěje. Zalijeme vodou a dáme mrazit. Šalvějové kostky ledu můžeme používat jak při úpravě masa, tak je přidat do polévek nebo jiných jídel, dle chuti a uvážení. Musíme ale pamatovat, že šalvěj má opravdu velkou kořenící a peprnou sílu.

Menu

Reklama